Bohužel opět nešťastný datum a souběh GP 8. okrsku a TFA. Nakonec dostává přednost TFA a Petr Čech se vydává na další kolo ZLŽH do Lutopecen na Kroměřížsko.
Opět se běželo na dvou paralelních tratích, to znamená dva závodníky proti sobě, a někdy těsně vedle sebe. Nástup, seznámení s tratí, Start…
Sluníčko si dává záležet, skvělých 29 st. Poctivé zimní oblečení je ideální do tohohle počasí. V zimě obleču kraťasy a tričko abych to vykompenzoval :-D
Postavení na startu je zvláštní, bez dýchacího přístroje na zádech. START… Moje dráha má číslo 1 a vybíhám doprava, to jsem zvládl bez chyby. Hammer box, 30 bouchnutí, začátek dobrý. Další překážka mě děsí, bariéra, 3 metry vysoká, vidím ji poprvé a s každým krokem je vyšší. Lano a nějak se vyškrábat nahoru, zaháknout nohu, uf. Skok do matrace ze 3 metrů je famózní zážitek. (To je tak když se nechce přezouvat ze šupáků a před závodem se nevyzkouší překážky). Až teď se teprve nasazuje dýchací přístroj, za běhu se přitahují popruhy, ale i tak to není úplně ono. Stupínek se závažím 10x, kanystry jsou téměř prázdné a to je hodně nezvyk. Do každé ruky závaží, oběhnout kolečko. Zatím to jde. Kladina, příjemná pohoda. A teď, traktorová pneumatika 2x tam, 2x zpět. Pořadatelé si dali záležet a nechali ji obutou na disku a nafouknutou, nelehá si a odráží se, nic moc. Tady začíná část, kdy většina soutěžících ztrácí síly, stejně jako já. Opět něco, na co nezapomenu. V očích pot a další překážka, figurína a obtíže se správným chycením, vteřiny ubíhají. Po pár metrech ztrácím pojem o všem, mám chuť ji zahodit a brečet. Netuším jak, ale dostává se za čáru a pouštím, cítím ztuhlé nohy. Poslední relativní odpočinek, motání hadice. Jak jinak, moje slabší část. Několikrát musím stahovat, rozjíždí se, ale nakonec končí celá v pneumatice. "Tlačítko, dal jsem to". Matraci jsem minul, sedám k plotu a od zdravotnic dostávám na hlavu mokrý ručník. Od soupeřů slyším obdiv za super čas, teď už bude dobře.
Čas 3:27:94, který jsem vybojoval nakonec vynesl 3. místo a pohár.
Zapsal: P. Čech