V neděli 20. září 2026 má jízda pokračuje. Z víkendovky odjíždím brzy ráno a chytám směr Brno, ulice Pražákova. Pro ty, co neznají: budova AZ Tower – nejvyšší budova v ČR. Nejde o klasické TFA, ale o sérii čistě běžeckých závodů, kde jsou schody jednou z disciplín. My jsme se jako hasiči jednoduše přifařili mezi běžce a trochu si k tomu přidali vlastní výbavu.
Stojím pod budovou a hlavu mám skoro vykroucenou, abych dohlédl až nahoru. Úctyhodná výška, naprosto šílená. Vyzvedávám si startovní číslo 83, pomalu se chystám a převlékám. Oči všech se na mě dívají – jsem prostě hezký. Nebo je to tím zásahovým oblečením, nevím. V plné výbavě s téměř 20 kg na sobě je nás tu v zásahovém obleku jen pár a jsme totální úlet mezi běžci, kteří řeší každý gram. Myslím, že moji dva kolegové si připadají úplně stejně. Takže zapnout kabát a na start.
Na startu ještě stíhám rozhovor a dostávám jasný pokyn: běž! Cítím se trochu nesvůj. Přede mnou je chodba, zatáčka, 111 výškových metrů a 631 schodů.
Ještě se snažím usmívat. Beru to po dvou schodech, ať to mám co nejdřív za sebou. Prvních 10 pater v pohodě vybíhám, v asi dvanáctém začínám sledovat čísla. Už neběžím, ale tak nějak svižně jdu. Zábradlí je jen po venkovní straně, na vnitřní je vždycky jen krátké a pak betonová stěna, takže musím všechno odedřít nohama. 20. patro – už by tu pomalu měl být cíl. Ve 23. patře předbíhám účastnici, která startovala dvě místa přede mnou. Ještě na ni křiknu, ať přidá, a mizím. 25. patro – kde je konec? Někde být snad musí. Konečně slyším hlasy a vidím cíl. 28 pater je pod mou stopou. Zase se vysvlékám sám. Mám to za sebou, stálo to za to, zvládl jsem to! Z hecu vyšlápnu ještě tři patra a užívám si výhled z výšky na celé Brno.
Celý výběh mi trval 4:40,50a v celkovém výsledku beru 110. místo ze 190 účastníků. Jestli je to moc, nebo hezký čas a umístění, nechávám na každém.
Otázka je, jak by to dali ostatní běžci v poctivém hasičském…
https://www.instagram.com/reel/DdhDD9KA7-1/
Zapsal: P. Čech