V pondělí 14. 9. se několik členů našeho sboru zúčastnilo prohlídky ve zlínské teplárně. Naši chlapci ze zásahové jednotky měli v areálu základnu při hašení požáru 34. budovy a ve chvílích odpočinku cestou k automatu na kávu pročítali nástěnky, kde se právě o možnosti prohlídek dozvěděli. Neváhali a domluvili nám termín.
V 15 hodin se u vstupu do teplárny sešlo sedm zvědavých členů našeho sboru. Po úvodních formalitách jsme si nasadili přilby (místo nabízených žlutých jsme využili vlastní modré), návštěvnické visačky a ochranné brýle a vyrazili jsme na prohlídku.
První zastávkou byla chemická úpravna vody. Člověk si řekne – voda – tu jen napustí do trubek, zahřejí a hotovo. Je neuvěřitelné, kolika úpravami musí voda nejdříve projít.
Prošli jsme velínem připomínajícím skromnější raketovou základnu. U svítícího modelu fluidního kotle jsme se dozvěděli, „jak se topí“. Na přiložených vzorcích jsme mohli vidět, jaké uhlí je nejlepší, a také, že lze topit i slupkami od slunečnic. Dozvěděli jsme se také, jaký je rozdíl mezi teplárnou a elektrárnou a která je efektivnější. Prošli jsme si venkovní areál i skládku uhlí. Tam jsme se dozvěděli, na jak dlouho vystačí jeden vlak uhlí v závislosti na počasí. Obdivovali jsme (zespodu) dva teplárenské komíny a zařízení na dopravu štěpky do kotle. V samotném závěru více než tříhodinové prohlídky jsme přešli „za řeku“ k chladicí věži a do budovy, kde je plynová kotelna a také předávací stanice tepla pro město.
Na závěr tří a půlhodinové prohlídky dali ještě velitel zásahové jednotky a jeho zástupce rozhovor do rozhlasu, jehož redaktorka s námi prohlídku absolvovala.
Velký dík patří jednateli teplárny Jaromíru Štachovi, který se ujal role průvodce a s velmi poutavým výkladem nás areálem teplárny provedl.
Zapsala: Jana Čechová